S očekávanou ekonomickou pomocí skomírajícímu průmyslu vznikla možnost, jak mimo jiné podpořit rozvoj cyklistiky. A zapojit do příprav projektu jednoho z prezidentských kandidátů bylo tedy velmi chytrým tahem. K zamyšlení se nad pozitivními dopady cyklistiky (a pohybu obecně) na společnost vyzval Obamu jeden ze zakladatelů značky WTB Mark Slate. Ještě jako prezidentský kandidát a „pouhý“ senátor státu Illinois se pak Barack Obama setkal s vybranými zástupci z cyklistické branže — hosty setkání byli například Greg LeMond, zástupce Shimana pro USA Kozo Shimano, Stan Day ze SRAMu, Patrick Seidler z WTB a další. Konkrétně tuto schůzku inicioval Frederick K. W. Day, jeden ze zakladatelů značky SRAM a také vůdčí osobnost World Bicycle Relief, organizace zabývající se humanitární činností při živelných katastrofách (tsunami v prosinci roku 2004) a podpoře boje proti chudobě v rozvojových zemích (například spolu s bývalým prezidentem Clintonem ve Rwandě).

Málokomu asi uniklo, že Barack Obama se prezidentem USA skutečně stal. Jedinečnost jeho zvolení inspirovala Američana Ryana Browena, který se rozhodl vyrazit do Washingtonu na prezidentskou inauguraci v sedle svého kola, přičemž z Los Angeles (tedy ze západního na východní pobřeží) urazil 4800 kilometrů za necelých šest týdnů. Slavnostní akt uvedení čtyřiačtyřicátého prezidenta Spojených států amerických do úřadu přitáhl rekordní počet lidí a mezi nimi také velké množství cyklistů. Tomu odpovídaly také „předinaugurační“ přípravy Washingtonu, kdy město nabídlo cyklistům místa k uschování jejich kol a vydávalo mapy s rejstříkem cyklotras a trailů v oblasti Marylandu, Virginie i přímo DC. Ale vraťme se zpět k Obamovi a tomu, co jej s cyklistikou spojuje...

Obamova inaugurace proběhla 20. ledna a již 17. února podepsal ekonomický balíček, který si klade za cíl čelit ekonomické krizi, vytvořit miliony pracovních příležitostí a mimo jiné částkou ve výši 825 milionů USD podpoří „zelené“ dopravní alternativy. Dlouhodobý program nazvaný „Transportation Enhancements“, který pro zajímavost v Kongresu podpořili republikáni i demokraté (!), by se měl ve velkém dotknout i cyklistů, protože bude největším národním zdrojem financí pro stezky a chodníky určené jak pro pěší, tak pro cyklisty. To by mělo nejen podpořit možnosti „zeleného“ způsobu dopravy, ale mimo jiné zvěstovat změnu konvenčního ducha Washingtonu a také to, že si političtí představitelé uvědomili potřebu vyváženého dopravního systému a jeho vliv na robustní ekonomiku USA. Jestli se o přiznání finanční injekce do sektoru dopravy skutečně zasloužil sám Barack Obama a do jaké míry se asi nedozvíme, ale jeho image pokrokového muže tento krok docela odpovídá.

Podle neziskové organizace Rails-to-Trails Conservancy (www.railstotrails.org), která po propagaci a zaměření se na aktivní způsoby dopravy volala již dlouho, je vyhlášení projektu skvělým počinem Kongresu. Právě díky jejich iniciativě s heslem „Spalujte kalorie, ne uhlík“ a petici adresované právě Baracku Obamovi se dost možná povedlo finanční injekce do sféry „zelené“ dopravy prosadit. Mimo revitalizace cyklistických a turistických tras a vzniku široké dopravní sítě se při jejich budování povede vytvořit tisíce pracovních míst a lze očekávat i mnohé další benefity: snížení produkce emisí, méně časté dopravní zácpy, pokles závislosti USA na ropě a pokles incidence obezity a s ní spojených civilizačních chorob. To vše by mělo Američany přimět k tomu, aby méně využívali auta a volili ekologičtější a zdravější možnosti dopravy, a to především na krátké vzdálenosti, které z hlediska dopravy činí v USA až polovinu všech cest. Kampaň Američanům formou jednoduchého schématu ukazuje, že kolo může být také výrazně rychlejší (až o polovinu) než třeba cesta autobusem. Navíc podle výpočtů této organizace může lidem využívání kol nebo chůze za prací či do školy ušetřit až 30 procent jejich výdajů, což může být pro velkou část společnosti — zvlášť v době obav z dopadů hospodářské krize - rovněž silným argumentem.

Hlavním benefitem dotačního programu je celospolečenský dopad a také jakýsi obrat k lepšímu ve smyslu ekologie (připomeňme, že USA odmítly ratifikovat Kjótský protokol týkající se redukce emisí skleníkových plynů). Z hlediska zdraví Američanů a jejich vztahu k pohybu je situace na území světového hospodářského giganta až kritická. Organizace Rails-to-Trails Conservancy nabízí na svých stránkách hrozivé statistiky, z nichž mimo jiné vyplývá:

• v letech 1994 — 2005 vzrostla populace z 260 milionů na takřka 300 milionů obyvatel a počet ujetých kilometrů rostl dvakrát rychleji
• zatímco v sedmdesátých letech se pohyboval údaj o počtu obézních okolo 35 % populace, dnes po prudkém růstu v osmdesátých a především devadesátých letech minulého století dosáhla hranice takřka 70 %

Uvidíme, zda se povede Američanův zatočit s pohodlností svých krajanů. Vybudovat infrastrukturu umožňující ve velkém provozovat cyklistiku i jiné pohybové aktivity (a to nejen pro dopravu po městě) je jedna věc, ale přimět obyvatele Spojených států, kteří jsou zvyklí si i pro noviny do trafiky zajet vlastním autem, k pohybu bude možná těžším oříškem. Určitě jde o běh na dlouhou trať, ale ať už snahy ve Spojených státech dopadnou ve výsledku jakkoliv, aktivita je to vítaná a vzor by si z ní mohly vzít i jiné země. A nebo i jejich obyvatelé sami, bez legislativního nebo dotačního tlaku.

Foto: Getty Images, Bryce Hall, Richard Layman

• 24. 02. 2009
• Ostatní