And the winner is Sam Hill

Vítězem nejbližšího Nissan UCI DH svěťáku ve Schladmingu se stal Australan Sam Hill. Z našich si nejlépe vedl Adam Vágner ...

Nejbližší českým hranicím a tím pádem i s největší českou účastí, to je tradiční světový pohár v Rakouském Schladmingu, kam zavítali o uplynulém víkendu sjezdaři a fourcrossaři již počtvrté. Loni se tu rozdávaly trofeje za celkové umístění, letos tu závěr poháru ale ještě neproběhl. Na ten si budeme muset ještě dva měsíce počkat.

Sjezdaře dosud letos trápilo snad kromě Kanadského Mont St. Anne nepříznivé počasí, které vždy zamíchalo pořadím. Rakouské letovisko však pochroumanou pověst deštivých svěťáků dokonale napravilo. Pravda, čtvrteční déšť sice při tréninku mnohým zamotal hlavu a v nových technických pasážích, které se vyznačovaly jednak svou prudkostí a jednak kluzkými kořeny, zamotal hlavu, ale jak se blížilo nedělní finále, tak se počasí stále víc blížilo italskému ideálu. Neděle pak přišla s opravdu letním nádechem a tropickými teplotami, doprovázenými pálícím sluncem, takže mokré pláště nebyly rozhodně na pořadu dne.

Na start dopoledního semifinále se postavila dvestědvacítka mužů a 34 žen. Zajímavé bylo číslo české účasti. Zatímco mezi ženami se vyskytla jen jediná zástupkyně z Čech, Katarina Tóthová, mezi elitními muži se na startu sešla partička celkem třinácti Čechů. Kdo chtěl jet i odpolední finále, nesměl nasbírat na vítěze víc než 30 sekund, protože to byla přesně hranice pro postup do top 80-ky.

Semifinále každý pojímá jinak. Obecně platí, že elitní elita nejede naplno a spíš si hlídá postup a snaží se vyvarovat chyb, které by jí zamezily v odpoledním startu. To ale samozřejmě neplatí o všech. Na hranici osmdesátky bývá velká řežba o postup a mnozí tu předvádějí výkony na, a mnohdy i za, svými hranicemi možností. Ani ve Schladmingu tak nebyla nouze o pády a to především v technických kořenitých lesních sjezdech.

Zrno od plev bylo odděleno a jak to tak bývá první nepostupující je hodně smutný. Ve Schladmingu to platilo dvojnásob, protože oním šťastlivcem byl mladší z dvojky Charvát Bros, Šimon. V první výsledkovce byl 83. ale poté byla avizována revize, do které se promítly dvě diskvalifikace a Šimon se tak ocitl na onom nepopulárním 81. fleku. Z postupu do finále se tak z našich mohl radovat jen Kamil Tatarkovič (Kona Les Gets), Adam Vágner (4Ever Cyklomax) a Matěj Charvát (Kona CZ). Celkově nejrychlejším byl v dopoledním semi Australan Sam Hill (Iron Horse Monster).

Po obědě se počasí fakt předvedlo luxusně letním pařákem. Kdo měl možnost si něco ze svého oblečení sundat, tak tak učinil a na pořad dne přišly opalovací krémy. Jelikož jsem měl poprvé, díky jednomu kolegovi fotografovi, který se zrovna z dětičkama opaloval kdesi u moře, místo toho aby lítal po svahu v Rakousku, dohodnutej job, že fotím přímo pro UCI (dík Frenku :-), zvolil jsem na finále jako místo pro vznik "nejakčnějších" fotek cílový hank. Ono je to vlastně asi jediné rozumné místo, pokud chcete stihnout následné vyhlášení a současně mít i akční záběry. Odkloněná zatáčka na trávě, kterou se lítá sedmdesátkou byla naprosto ideální. Navíc je tu slyšet i komentář a tak i když není vidět na velkoplošnou obrazovku, která zprostředkovávala LIVE všechny jízdy, jste v obraze, kdo kde spadnul a proč tedy už do pořadí nejlepších nezasáhne a pod.

Jak tak závod probíhal, postupně se měnila i jména hrdinů usednuvších na hotseat. Hodně dlouho si v něm pobyl Steve Peat (Santa Cruz), ale ani jemu nebylo souzeno v něm vydržet až do konce. Vystřídal ho ve chvíli, kdy zbývaly do konce závodu už jen čtyři rideři, Greg Minnaar (G-Cross Honda). Hned vzápětí se obsazení trůnu ale znovu změnilo, to když prolítla cílam druhá Honda Mattiho Lehikoinena. A to už se z reproduktorů valil komentář o pádu Fabiena Barela, který věštil, že Francouz do bojů o medaile tentokrát nezasáhne a měl pravdu. Barel nakonec končí až na začátku druhé desítky. V tu chvíli, je už jasné že na pódium půjde dvojice z Hondy a Peaty. Čeká se na poslední dva ridery. Prudký sklon trati, kameny a kořeny s vyjetými kolejemi, měkký podklad. Ryze evropské rysy tratě. Tak tohle přesně má rád Gee Atherton (Animal Commencal). Loni na Evropě, na trati která byla téměř celá na jehličí a kořenech předvedl, že mu tenhle povrch sedí a ve Schladmingu své umění završil také nejlepším časem, díky kterému vystřídal v Nissan křesle Grega Minnaara, na kterého najel pár setinek. Posledním, kdo tak mohl zasáhnout do celkového pořadí, byl Sam Hill.

Pokud jste ve Schladmingu byli, možná mi dáte za pravdu. Ono vidět na kopci rozdíl v tom jak se pohybují po trati nejlepší eliťáci z jednotlivých zemí, kteří jsou mnohdy o třídu lepší v národních pohárech, než zbytek elity a vedle toho koukat na Sama Hilla, který je očividně ještě o něco dál, je vskutku zážitek. Do jeho průjezdu cílem byla první desítka riders seřazená v pěti sekundách. Po jeho průjezdu to bylo už sekund deset. Úřadující mistr světa totiž dokázal najet na druháho Gee Athertona neuvěřitelných pět sekund !!! Po právu se tak Sam Hill radoval z prvenství a upevnil si vedoucí pozici v poháru.

Velkým překvapením dopadla ženská katgorie. Rybník všem svým sokyním totiž vypálila devatenáctiletá drobná blondýnka Tracey Hannah. Ta nejprve v semi porazila uřadující světovou šampionku Sabrinu Jonnier (Iron Horse Monster) když dojela druhá za Tracy Moseley (Kona Les Gets). Ve finále pak nenašla přemožitelku a mohla tak nespoutaně jásat při vyhlašování vítězů. Jediná naše zástupkyně Katrin (Morewood) Tóthovka si sice oproti semi výsledný čas o sekundu vylepšila, ale o dvě místa místa z 24. na 26. pohoršila. O poznání hůř ale dopadli mnozí další čeští Elite riders. "Drncalo to Peťane" svěřil se trochu žertovně Kubajs Fišer po semi ze kterého nepostoupil. Nedařilo se ani Marošákovi, který si v tréninku pomlátil ruku, že sotva držel řídítka a semi vůbec nedokončil ani další z Čechů Petr Hejník, který byl rád, že se s vyvrknutým kotníkem nějak sesunul po vlastní ose do cíle. Jediným kdo se tak mohl alespoň trochu radovat byl Adam Vágner. Ten si díky 31. místu vybojoval jako první nominaci na MS a může být tak v relativním klidu. Bitva o druhé místo pro specialistu sjezdaře bude pokračovat na mistrovství Evropy.

Poslední závod svěťáku se vrací po pěti letech do Slovinského Mariboru kde se bude rozhodovat o celkových bodech, ale to už bude po ME i MS a my budeme znát i české mistry pro letošní rok. V září tedy v Mariboru naviděnou.

Kompletní výsledky ZDE.

11. 07. 2007
zobrazeno: 8086x
DH Světový pohár

redakce

9246 článků

Diskuze k článku

#1 mata11. 07. 2007, 14:33
uuuuuu - jebeno jebeno
#2 Petr Bureš11. 07. 2007, 15:21
Hill je fakt klasa.
#3 Petl11. 07. 2007, 16:34
Trapas - Hahaha Adam Vágner 31 misto, to tam nemusel jezdit, flakac!
#4 btw11. 07. 2007, 16:48
Kdy? Kde? - Bude i fotogalerka? Prosil bych Hilla v co největším detailu a rozlišení ,-))
#5 Martin.BH11. 07. 2007, 16:52
??jsi normalni?? - Trapas (Petl, -Ty jsi asi hodne velkej frajirek co ???Chtel bych videt tebe jak by jsi na Svetaku zajel 31 flek !!Ty by ses ani nekvalifikoval do finale !!! A mimochodem tim umistenim se kvalifikoval na MS takze kdyz nevis tak sem radsi ani nic nepis !!
#6 jose11. 07. 2007, 16:56
stridani v hot seat - tezko mohl lehikoinen stridat minaara kdyz ho nezajel :-)
#7 cube11. 07. 2007, 17:32
spiky - takže mokré pláště nebyly rozhodně na pořadu dne.
tím myslíš spiky?HIll na nich jezdil celou neděli:)
#8 vandič12. 07. 2007, 11:23
Fotky - Kdy bude fotogalerka ? :-)